Analýza u stolu

Rychlý odhad situace

Analyzováním různých situací byste mohli strávit mnoho a mnoho času, dlouhé hodiny by bylo možné zasvětit i dodatečnému rozpitvání procesů vašeho rozhodování. Když jste však u stolu, nemáte mnoho času přemýšlet, co byste mohli udělat. Musíte jednat rychle. Hráči šachu mají více štestí. Oplývají luxusem v podobě dlouhých chvil, které, jsou-li v nebezpečné situaci, věnují přemýšlení o svých dalších tazích. Tím, že nejsou pod tlakem času, mohou pečlivě propočítat libovolný počet tahů. Hráči pokeru si mohou dovolit chvilku přemýšlet v situaci, kdy na nelimitním turnaji stojí před rozhodnutím, které vyžaduje vsadit veškeré žetony. Avšak ve většině situací zkrátka nemůžete sedět a přemýšlet, co byste mohli udělat. Poker má v sobě zabudovaný důraz na akci. Hráči očekávají hru ve vysokém tempu a někdy budete muset jednat, i když váš rozum úpěnlivě žádá o trochu času na rozmyšlenou. Chcete-li se zabývat pokerem vážně, musíte vědět, že je obtížné trvale vyhrávat, aniž byste vytěžovali mozkové svalstvo.

Práce hráče pokeru zahrnuje rozmanité faktory, které najdete v každé práci, ač v různých stupních. At už je to práce jednoduchá jako třídění vajec u pásu na velká a malá, nebo komplexní jako výzkum v oboru jaderné fyziky, každá práce vyžaduje specifický obsah znalostí a stejně tak i určitý stupen kritického myšlení, schopnosti řešit problémy a zodpovědnosti za výsledky. Hráči pokeru netrpí bolestmi hlavy způsobenými řízenim druhých-jste to vy sami, kdo je zodpovědný za výsledek, jehož dosáhnete. Vaše práce coby hráčů pokeru je skutečně jednou z těch, při nichž jde o shromaždování znalostí a o schopnost užít jich v žáru boje. Pohotové rozhodování je v pokeru tím, co plodí ovoce. Jak to tedy s pokerem je? Jde o hru hlubokého přemýšlení, jakou jsou šachy, nebo vyžaduje rychlé rozhodování? Pravdou je, že poker vyžaduje intenzivní myšlení. Ale vyžaduje také rychlé rozhodování, nebot u stolu nemáte neomezené množství času, abyste se rozhodli, zda checkovat či sázet, složit karty, dorovnat, navýšit či znovu navýšit.

Poker vyžaduje zásobu znalostí

Úspěšný hráč pokeru musí být schopen pohotově vytáhnout potřebnou informaci ze zásoby svých znalostí. Jelikož není čas na klidné přemýšlení, úspěch vyžaduje nabrat veškeré znalosti, jaké nabrat můžete, mimo dobu, kdy jste u stolu. Jakmile budete schopni vyrovnat se s obtížnými situacemi v řízeném či simulovaném prostředí, budete lépe schopni správně se rozhodovat v reálném světě. Uplatněním svých teoretických znalostí v praxi je přetvoříte ve skutečné know-how.

Rozhodování u stolu

Nároky pokeru na hráče zahrnují nutnost učinit určitá rozhodnutí v žáru boje. Je jasné, že každou situaci, v níž se ocitnete, nemůžete podrobovat zdlouhavé analýze. Nebudete mít čas ani nástroje vzít svou situaci a provést 100 000 simulací hry, abyste určili nejlepší strategii. Musíte jednat ihned!

Třídění soupeřů do kategorií

Začněte tím, že shromáždíte tolik informací, kolik můžete. Pozorujte každého ze svých soupeřů a určete způsob, jakým hrají: zda nevázaně, upjatě, agresivně, staženě a nenápadně, zda příliš často dorovnávají, zda mají sklony blufovat, zda s dobrou kombinací na turnu rádi checkují a poté navyšují atd. Jelikož se vaše herní strategie bude řídit povahou vašich soupeřů, musíte si je roztřídit do kategorií předtím, než budete čelit rozhodnutí, v němž bude soupeřův styl hry kritickým faktorem.

Vezměme si například situaci, kdy navýšíte před flopem s A-Q a při turnu jsou na boardu karty Q-6-7-8 různých barev. Proti vám hraje jeden soupeř, který předtím dorovnal vaše navýšení z malého blindu. Vy na turnu vsadíte a on navýší! Pokud byste o svém soupeři věděli, že je velmi nevázaným, běžně blufujícím hráčem, který právě prohrává a má poslední žetony, dorovnali byste. Možná byste dokonce znovu navýšili. Na druhou stranu, byl-li by to hráč extrémně upjatý a zřídka blufující, pravděpodobně byste jej odhadli na vysokou kombinaci a své karty zahodily! Ani jedna z těchto možností není z hlediska strategie neobvyklá. Avšak pokud neinvestujete čas do roztřídění soupeřů předtím, než s nimi začnete hrát, nezbude vám jiná možnost, než hádat, jak hrají.

Důležité je nejen předem si zařadit způsob hry vašich soupeřů, ale pokračovat v tom v průběhu celé hry. Většina z nás nehraje po celou dobu stejným způsobem. Někteří hrají dobře prvních třicet minut, pak se však zapletou do hazardování a jejich strategie upadne. Když si uvědomí, že jsou skoro na mizině, buďto se stáhnou, nebo zvolí opačný extrém a jako šílení sázejí své poslední dolary na cokoliv ve snaze vrátit se na nulu. Pokud se jim to podaří, dejte si pozor. Tento dříve nevázaný soupeř se nyní utáhne a bude hrát dobře ve snaze udržet si peníze, jež zázračně získal zpět.

Během partie nebudete mít čas na nijak komplexní analýzu. Až však získáte řadu herních zkušeností, na mnoho nových situací nanarazíte. Většina bude analogická k jiným, s nimiž jste se již setkali. To je důvodem, proč jsou zkušenosti z reálné hry spojené s teoretickými znalostmi a přetvořené dohromady ve skutečné know-how nenahraditelné. Odbornost v pokeru se rodí z koloběhu čtení o pokeru a jeho studování, hraní a přemýšlení o odehrané hře.

Vždy si uvědomujte poměr banku a sázky

Nehledě na znalosti, které si do hry přinesete, vždy budete postaveni před okamžité rozhodování u stolu. Přinejmenším si musíte vždy uvědomovat velikost banku. Ač není nutné počítat v hlavě velikkost banku do posledního dolaru, potřebujete hrubý přehled o tom, kolik peněz v každém okamžiku v banku je. Pokud nevíte, kolik vám bank nabízí, neexistuje způsob, jak správně spočítat riziko sestavení vaší kombinace v porovnání se šancemi, které slibuje bank. Musíte stále sledovat velikost banku, abyste věděli, zda je dostatečná a opravnuje vás dorovnat v situaci, kdy nemáte velmi silnou kombinaci.

Otipování soupeřovy kombinace. . . . . . . . . nebo kombinací

Otipovat si, jakou má soupeř kombinaci (čili přijít na to, jakou kombinaci pravděpodobně může mít), je v pokeru zcela zásadní. Mnoho hráčů dělá tu chybu, že otipují soupeře na jednu určitou kombinaci a svůj předpoklad již nezmění, avšak lepší je si jej otipovat na skupinu možných kombinací, a pak jich vyřazovat tolik, kolik je možné podle chování hráče v jeho úspěšných kolech.

Zde je příklad. Nikdo nedorovnal blindy a vy s párem 10 z páté pozice navyšujete. Hráč nalevo od vás ihned navyšuje. Nikdo jiný nedorovnává, kromě hráče na velkém blindu, který dorovnává sázku. Vy dorovnáváte také. V tuto chvíli můžete hráče, který navýšil, otipovat na jakoukoliv možnou kombinaci. Předpokládejme, že jde o průměrného hráče. Může mít jakýkoliv pár od devítek po esa. Může také opětovně navyšovat s A-K, A-Q, A-J či dokonce s A-10 (ačkoliv poslední 3 jmenované nejsou nejlepší kombinace pro opětovné navýšení), stejně jako s některými značně podřadnými kombinacemi jako K-Q či K-J. Pokud navýšil s vysokými kartami, máte náskok vy. Dejme tomu, že na flopu bude 9-7-3 rainbow. Hráč na blindu checkuje, vy sázíte, abyste otestovali kvalitu své kombinace, a váš soupeř navýší. Velký blind složí karty a vy dorovnáte.

Na jakou kombinaci jej zhruba tipujete? Můžete vypustit možnost, že by měl díky flopu trojici, nebot s takovou kombinací by dorovnal a plánoval navýšit na turnu, kdy se sázky zdojnásobí. Mohl navýšit s jakýmkoliv párem vyšším než nejvyšší karta na boardu. Mohl blufovat s kartami jako A-K, pokud vás podezírá, že máte karty jako A-Q, A-J nebo dokonce A-K. Pamatujte si, ani on si není jistý, jaké máte karty vy. A snaží se na to přijít. S párem desítek si nejste jistí, na čem jste. Pokud váš soupeř hraje pouze s nepárovými vysokými kartami, jste ve vedení. Avšak má-li pár, bude bezesporu vyšší než váš. Dorovnáváte.

Přichází turn a s ním další karta - osmička. Nyní máte načatou postupku s párem na jejím vyšším konci. Checkujete a váš soupeř také. Přestože na boardu jsou 3 karty v řadě, víte že soupeř je hráč dostatečně dobrý na to, aby si uvědomil, že před flopem jste nenavýšili, protože jste mohli mít karty jako J-10 a určitě byste nenavýšili s 10-6 či 6-5. A tak necheckuje, protože byste mohli mít postupku. Nyní se domníváte, že soupeř pravděpodobně nemá kombinaci, která by porazila dva páry a možná ani jeden vysoký pár. Docházíte k závěru, že má dvě vysoké karty sousedních hodnot, popřípadě je tu i možnost, že má pár dam či kluků. Pokud na river nepřijde kluk nebo šestka, plánujete checkovat. Pokud hraje váš soupeř s vysokými kartami sousedních hodnot, může na riveru vsadit a vy získáte jednu sázku navíc tím, že jeho blufování necháte prasknout. Pokud po vás bude checkovat, nebude vás to nic stát, protože nejspíš nedorovná vaši poslední sázku, aniž by měl aspon vysoký pár.

I když tuto partii nebudeme sledovat až do konce, můžete na ní vidět, jak otipovat soupeře na řádně širokou paletu možných kombinací. Pomocí deduktivního uvažování založeného na tom, jak se partie odvíjí, bylo nakonec možné přesně vymezit kombinaci, kterou váš soupeř mohl mít. Ve skutečné hře budete mít ještě jednu značnou výhodu. Znáte-li své soupeře, budete mít jasnou představu o jejich strategii. čím lépe své soupeře znáte, tím lehčí bude správně se pod tlakem rozhodnout a tím jistější si budete náležitostí svého rozhodnutí. Z toho důvodu uvidíte zřídka špičkového hráče litovat, že zahodil karty. Pokud slabý hráč odhodí karty, nevyhnutelně stráví určit čas truchlením nad skutečností, že možná mohl nad soupeřem vyhrát. špičkový hráč si bude dost jistý, že ve chvíli, kdy svou kombinaci odhazuje, zbavuje se karet, které za dorovnání nestojí. Díky tomu bude s mnohem menší pravděpodobností zoufale dorovnávat ve chvíli, kdy nemá šanci na vítězství. Díky tomu představuje pro soupeře daleko menší terč ke strefování-a tak v průběhu celé hry šetří peníze. A co neutratíte, nemusíte vydělávat zpět!

zdroj: www.poker24.cz